Jitka Pišl Drábková: Odborně a efektivně poradit zaměstnavateli – to je úkol podnikových právníků

14. září 2022

Jitka Pišl Drábková je synonymem experta na GDPR. Je členkou Rady Unie podnikových právníků, držitelkou ocenění Podnikový právník 2019 v kategorii Compliance a také ceny Pověřenec roku 2020.

Zastává pozici pověřence pro ochranu osobních údajů České pošty a nebojí se výzev.

Po ukončení studií pracovala v advokátních kancelářích. Avšak zvítězila u ní touha specializovat se, a proto dnes již desátým rokem působí v profesi podnikové právničky.

Rozhovor ze série Vy a UPP ČR vedl s Jitkou Pišl Drábkovou člen Unie Simeon Popov.

SP: Jitko, proč právě podnikový právník? Co Tě k této profesi přivedlo?

JPD: Hned po vysoké škole jsem pracovala několik let jako advokátní koncipient v menších advokátních kancelářích. Při každodenním kontaktu s různými klienty a překonávání rozmanitých výzev při řešení nových případů z oblastí obchodního, občanského, ale i sportovního a trestního práva, jsem pocítila potřebu se více specializovat a zaměřit na konkrétnější oblast. Jako podnikový právník pracuji více než deset let. Jsem v užším kontaktu s klientem a jsem blíže jeho potřebám. Dokážu pružně reagovat na změnu a při poskytování právní pomoci aplikovat znalosti interního i externího prostředí klienta. Advokátní praxi jako takovou vnímám jako skvělý start pro sběr zkušeností a rozvoj absolventů práv. Tedy bych určitě neměnila. Nevylučuji, že se k profesi advokáta v budoucnu vrátím – potvrzení o složení advokátních zkoušek mám schované v šuplíku.

SP: Co pro Tebe znamená profese podnikového právníka? 

JPD: Aktuálně se zaměřuji na oblast ochrany osobních údajů. Zastávám pozici pověřence pro ochranu osobních údajů České pošty, s.p. Tento krok vyšel z potřeb, které zaměstnavateli přinesla nová legislativa. Protože jsem se jako podnikový právník kromě jiných agend věnovala i ochraně osobních údajů, a to ještě daleko před účinností Obecného nařízení o ochraně osobních údajů („GDPR“), vybral si mě zaměstnavatel jako specialistu pro tuto oblast. Osobně tento krok vnímám lehce jako posun od čisté právničiny, kterou jsem do té doby vykonávala. Rozhodně to však pro mě byla výzva, a jsem ráda, že jsem ji přijala. Jako pověřenec dle GDPR mám bližší přístup k záležitostem, které se týkají vyššího managementu, vedení podniku, businessu a plánování strategie. 

SP: Kdy ses rozhodla vstoupit do Unie podnikových právníků ČR, co bylo prvotním impulzem?

JPD: Ve chvíli, kdy jsem se stala podnikovým právníkem, pro mě bylo zcela samozřejmé, že se chodu UPP jako spolku sdružujícímu právníky z podnikových sfér zúčastním. Stejně jako jsem se v advokacii pravidelně zapojovala do vzdělávacích a společenských akcí pro advokátní stav, tak i jako podnikový právník mám zájem participovat v obdobném programu. Unie je skvělá v tom, že plánuje vzdělávací aktivity pro své členy přesně na míru, tedy podle toho, co je zrovna v praxi aktuální a problematické. 

SP: Nutno říct, že kromě účasti na těchto akcích máš coby členka Rady UPP i podíl na jejich organizaci. Jak Ti semináře, přednášky či konference pořádané Unií pomáhají v Tvé profesi?

JPD: Velmi. Lze z nich načerpat vysoce odborné a aktuální informace, protože tématům se vždy věnují ti, kteří je v praxi opravdu aplikují. UPP vybírá přednášející odborníky velmi pečlivě. Ráda bych zmínila, že jako spoluorganizátor se také podílí na několika větších projektech. Jedním z nich je Konference GDPR, kterou každoročně pořádá ve spolupráci se Spolkem pro ochranu osobních údajů.

SP: Co na ní letos zazní?

JPD: Jsou připravena různá témata z oblasti privacy a taky pět odpoledních workshopů. Pozváni jsou tuzemští i zahraniční hosté. A řeč bude např. o GDPR v praxi pro obce a města, o ochraně soukromí v souvislosti s novými technologiemi nebo ve vztahu lékaře a pacienta. Konference se koná 6. října v Praze.

SP: Jak už jsme řekli, zastáváš funkci Data Protection Officer. Co je na Tvé práci inspirující a jakým výzvám čelíš? 

JPD: Tahle práce je opravdu pestrá. S nadsázkou lze říci, že nikdy nemáte hotovo. Čelíme výzvám, které přicházejí z různých oblastí – HR, logistika, marketing, obchod, regulace, a to podle toho, jakým směrem se zrovna ubírají obchodní a strategické aktivity podniku. Samozřejmě máme určitý základ, který jsme odpracovali do roku 2018, tj. do účinnosti nařízení, tak aby ochrana osobních údajů byla nastavena v souladu s premisou záměrné a standardní ochrany dle GDPR. Na tomto základě pak stavíme v rámci nových projektů a obchodních vztahů. Je to kontinuální činnost, k odpracovanému se často musíte vrátit a kontrolovat, zda je správně aplikováno v praxi. Současně při zajištění ochrany osobních údajů úzce spolupracujeme s útvarem kybernetické bezpečnosti.

SP: V roce 2018 proběhla GDPR vlna a byla to taková drobná hysterie. Jak jsme se s tím v Česku poprali?

JPD: Když se ohlédnu zpět a porovnám vlny kolem GDPR s děním okolo jiných aktuálních témat, tak už mi ani nepřijde, že kolem GDPR byla zas taková hysterie. Přece jen se jedná o rozsáhlý předpis, který bylo zapotřebí důkladně zpropagovat a vyložit, zvlášť když má dopad na téměř všechna odvětví a jeho cíle jsou spojeny s ochranou jednoho ze základních lidských práv – ochranou soukromí fyzické osoby. Problém je nyní ve vymahatelnosti pravidel, které GDPR přineslo. Že se nedostatečně vymáhají a že sankce stále nejsou v rámci celé EU nastavené jednotně, už začala Evropa řešit. 

SP: Jaké výhody přináší členství v Unii?

JPD: Výhodou je zapojení v kolektivu právníků, kteří mají ve výsledku stejný úkol – odborně a efektivně poradit svému zaměstnavateli. V tom je úloha podnikového právníka nezastupitelná. Členství v UPP usnadní právníkům tuto úlohu nejen díky řadě plánovaných školení, ale také díky možnosti účastnit se mnoha společenských akcí, které nabízejí příležitost pobavit se o praktických problémech s dalšími kolegy. Sdílení zkušeností a předávání informací mezi kolegy je asi tou největší výhodou, kterou UPP nabízí.

SP: Jak vidíš budoucnost profese podnikového právníka? Měli bychom něco změnit nebo zaměřit svoji pozornost na nějakou konkrétní oblast, aby došlo ke zlepšení?

JPD: Podnikový právník by se měl neustále rozvíjet a sledovat novinky v oblastech                               a odvětvích, ve kterých jeho zaměstnavatel působí.  Pokud v tomto rozvoji ustrne, hrozí, že v něj zaměstnavatel přestane vkládat svou důvěru. Nějakou konkrétní oblast, která by potřebovala zlepšit, momentálně nevidím. Každý podnikový právník si musí nejprve ujasnit, jaká jeho role u daného zaměstnavatele a jak by mohl svým jednáním přispět k jeho rozvoji a prospěchu. 

Simeon Popov: Každý by se měl snažit přispět ke zlepšení právního a podnikatelského prostředí

30. srpna 2022

Po dokončení studií chtěl být Simeon Popov soudcem. Nakonec ale zvolil profesi podnikového právníka a své volby nelituje. V současnosti působí v Siemens Energy, s.r.o., kde má na starosti právní podporu v rámci České republiky, Slovenské republiky a Bulharska. Říká, že jedině firemní právník zná svou společnost detailně, od základního kamene.

Simeon Popov má jako právník rozsáhlé zkušenosti. V praxi je už 23 let. Kromě jiného je rozhodcem a působí v odborných skupinách. Je členem tuzemské i slovenské Unie podnikových právníků. Ptal se ho Vladimír Valenta, šéf sekce Compliance UPP ČR.

VV: Co Tě, Simeone, přivedlo na cestu podnikového právníka?

SP: Po ukončení studií v květnu 1999 na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně jsem měl v plánu stát se soudcem. Avšak okolnosti mě nakonec zavedly na pozici podnikového právníka. Krátkou dobu jsem pracoval sice jako odborný referent Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo v advokátní kanceláři jako koncipient, ale už zhruba 18 let jsem zaměstnán jako podnikový právník – na pozici seniorního nebo vedoucího právníka, člena dozorčí rady nebo člena představenstva.

VV: To je docela dlouhá doba. Pozoruješ, že by se naše práce v jejím průběhu proměňovala?

SP: To je bez debat! Za tak dlouhou dobu se význam a důležitost podnikových právniček a právníků zcela významně vyprofilovaly. Tento trend posilování významu in-house právníků mi byl zřejmý už od počátku. Proto jsem taky zůstal této profesi věrný. Dnes jsou firemní právníci stejně důležití jako právníci v jiných profesích. Dá se říci, že pouze podnikový právník a jedině on dnes zná svoji obchodní společnost detailně, od základního kamene. A to nejen její procesy, pravidla, firemní kulturu, strukturu, historii, ale i jednotlivé osoby – zaměstnance. Pokud v obchodní společnosti pracujete 15, 20 a více let, je to jedna z vašich nesporných výhod, ve smyslu znalosti prostředí.

VV: Kromě toho, že působíš jako podnikový právník, jsi také rozhodcem u Stálého rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, rozhodcem zapsaným u Ministerstva spravedlnosti ČR, členem expertního týmu pro legislativu Svazu průmyslu a dopravy ČR nebo členem představenstva Správa majetkového portfolia Praha 3 a.s. Dá se to všechno skloubit?

SP: Dá! A právě tahle rozmanitost se mí líbí. Je báječné, že naše profese umožňuje vykonávat i další činnosti, kdy nedochází ke kolizi zájmů, porušení stavovských předpisů nebo k rozporu s interními podnikovými předpisy. Věnuji se tedy i publikační či legislativní činnosti, rozhoduji majetkové spory v rámci arbitrážního řízení, účastním se politického života, školím, píšu články na vyžádání redakcí, můžu být členem statutárních orgánů apod.

VV: Která oblast práva je vlastně Tvojí doménou?

SP: Těžko říct jednu konkrétní. Mám docela různorodý záběr právních oblastí, jelikož se musím orientovat ve třech právních řádech, podle své působnosti ve zmíněných regionech. Jde zejména o závazkové právo, arbitrážní řízení, veřejné zakázky, korporátní právo, ochranu osobních údajů, compliance pravidla a pracovní právo. Pokud mám poukázat na dominantní oblasti, pak je to smluvní právo a oblast arbitrážního řízení. Jsem velice aktivní a vyhledávám výzvy. Ročně připravím nebo okomentuji a vyjednám desítky, ne-li stovky smluv. Vedle toho mám možnost jako rozhodce rozhodovat majetkové spory, a tím pomoci nejen stranám definitivně ukončit spor, ale i obecním soudům snižovat počty soudních řízení, to vše relativně rychle a za nižší náklady spojené se sporovým řízením. V rámci své politické působnosti na Městské části Praha 3 se snažím zefektivnit některé procesy, s důrazem na hospodárné využití veřejných finančních prostředků.

VV: Pokud vím, zajímáš se i o energetiku.

SP: Ano, soběstačná a nezávislá energetika je téma velice důležité a naléhavé. Právě skupina Siemens Energy vyvíjí nemalé úsilí v oblasti obnovitelných zdrojů, se zaměřením na inovace a úsporná řešení, a to nejen pro zákazníky typu obchodní společnosti, ale i samosprávné celky, nebo dokonce jednotlivé státy. Za mě jsou favoritem nové technologie spojené s vodíkem. Zajímám se ale i o problematiku umělé inteligence.

VV: Kdy ses rozhodl vstoupit do Unie podnikových právníků ČR? Co bylo prvotním motivem?

SP: Do UPP ČR jsem se rozhodl vstoupit někdy začátkem roku 2010, krátce poté, co jsem se stal podnikovým právníkem ve skupině Siemens. Impulzem byla možnost setkávat se s kolegyněmi a kolegy ze stejné profesní sféry i vzájemné sdílení zkušeností a vědomostí. Šlo mi také o vytvoření silné zájmové skupiny, která bude natolik odborná, že bude nejen slyšet, ale bude schopna pomoci i při řešení celospolečenských právních problémů.

VV: Které unijní akce Tě nejvíc oslovují? A které bys doporučil širšímu auditoriu třeba i mimo okruh členů UPP ČR?

SP: Jelikož v rámci skupiny Siemens Energy mám na starosti i oblast compliance a důvodně se očekává moje orientace v této oblasti, tak se snažím v této sféře vzdělávat a současně být přínosem v případě sdílení svých názorů nebo v rámci legislativní činnosti. Dále jsem v Unii činný i v Pracovněprávní sekci. Rád bych zdůraznil, že být členem UPP ČR má spoustu výhod. Za sebe můžu doporučit semináře nebo webináře, které jsou organizovány ve spolupráci s advokátními kancelářemi, Soudcovskou unií ČR, Ministerstvem spravedlnosti ČR, obchodními společnostmi, které jsou kolektivními členy Unie. Pak jsou to různé konference, vyhlašování Podnikového právníka, neformální setkání u ohně, vína či při sportovních aktivitách. Společná setkání jsou totiž důležitá pro tříbení názorů a zajištění úspěchu při prosazování změn. Čím je počet určité skupiny odborníků větší, tím je těžší ji pak ignorovat.

VV: Angažuješ se v oblasti legislativy a podáváš náměty a připomínky k návrhům zákonů, jimiž se v Unii zabýváme. Co Tě na legislativě přitahuje a čím může být přínosné širší zapojení pro další podnikové právníky?

SP: Jsem toho názoru, že každý z nás by se měl snažit svými zkušenostmi a vědomostmi přispět ke zlepšení právního, a tím i podnikatelského prostředí. Pouze užitečné, srozumitelné, administrativu odbourávající, a hlavně počtem skromné právní předpisy nám mohou přinést kvalitní život. A to je primární důvod, proč se snažím zapojit do tohoto procesu, a sobě a nám všem tak zjednodušit život. Pokud tento přístup k tvorbě právních předpisů bude masivnější, pak bude jednodušší dosáhnout kýžené změny, např. ve formě přijetí pozměňovacího návrhu nebo zcela nového právního předpisu. V rámci UPP ČR i Svazu průmyslu a dopravy ČR se snažíme být odborným partnerem jednotlivých resortů ministerstev, Úřadu vlády ČR nebo oběma komorám Parlamentu. Nabízíme svoji odbornost a podařilo se nám přesvědčit nejen politiky, že bychom mohli být součástí při tvorbě právních předpisů od samotného počátku, nikoli až ve chvíli, kdy je předpis zasílán těsně před čtením a hlasováním v Parlamentu. Jde o zcela nový postup a domnívám se, že bude prospěšný pro všechny. Současně se nadále budeme snažit o prohlubování spolupráce s jednotlivými odbornými skupinami, jako jsou univerzity, Soudcovská unie ČR, Česká advokátní komora, Notářská komora ČR, Exekutorská komora ČR nebo Unie státních zástupců ČR.

VV: Co bys jako vedoucí podnikový právník poradil začínajícím kolegyním a kolegům?

SP: Žádná cesta nikdy není jednoduchá, krátká. Má i své zákruty, stoupání a nerovnosti, což ji činí právě zajímavou. Zároveň nikdy tuto cestu neabsolvujeme sami a vždy je nutné se nebát a např. požádat o pomoc. Někdy stačí pouze ukázat správný směr. Je zapotřebí mít trpělivost, ochotu se učit, naslouchat, být důsledný, nevzdávat se při prvním neúspěchu, stát si za svým názorem. Někdy to tak nevypadá, ale právník je důležitou osobou ve společnosti, který se spolupodílí na vytváření pravidel chování, stanovuje kritéria správného a spravedlivého a domnívám se, že správný právník by měl být i pojistkou morálky a etiky.

Ivana Fára: Unii bych přála spoustu nových členů

15. srpna 2022

Ivana Fára je jednou z pěti žen v nejužším vedení Unie podnikových právníků ČR. Viceprezidentkou se stala před rokem. Má v gesci zejména komunikaci s novými členy.

„Mojí snahou je začlenit podnikové právníky do diskuse o současném vývoji práva prostřednictvím členství v Unii, a to se daří. Paleta oblastí, v níž se naši členové pohybují, je velice rozmanitá, od lázeňství, přes IT, energetiku, až po maloobchod. Současně však každý podnikový právník řeší téměř každodenně standardní problematiku civilního či pracovního práva. Styčných bodů je mnoho, a proto se nám daří obhajovat společné cíle a najít společnou řeč,“ řekla Ivana Fára, vedoucí právního týmu společnosti Tesco, pro magazín Lawyers & Business.

O budoucnosti podnikových právníků jsme s ní mluvili i v seriálu rozhovorů Vy a UPP ČR.

Vladimír Valenta: Jsem compliance matador

18. července 2022

24 let v compliance – to je dosavadní skóre matadora tohoto oboru Vladimíra Valenty. Pocit z povedeného projektu přirovnává k vítězství ve sportovním utkání. Možná i proto si mezi kolegy cení týmových hráčů.

Aktuálně působí jako zkušený podnikový právník v České poště. Patří k aktivním členům Unie. Vede početnou unijní sekci Compliance.

Jaká kritéria by měl podle Vladimíra Valenty splňovat dobrý compliance odborník? A které téma lze v oblasti compliance považovat za trend? Ptala se Monika Hauznerová.

MH: Vladimíre, co Vás ke compliance přivedlo?

VV: V červnu 1998 jsem vedl interní audit Agrobanky Praha, když jsem dostal nabídku, abych přešel do integračního týmu GE Capital Bank ČR. Přestup do „nové profese“ pro mě znamenal zapojení do implementace compliance programu v bance. Dá se říct, že compliance profesi jsem se průběžně učil tzv. za pochodu. Od roku 2005 jsem pak docela dlouho – 10 let – vedl core compliance tým banky i skupiny GE Money CZ. Poté jsem přestoupil do compliance týmu Skupiny ČEZ. A od loňského roku jsem zakotvil ve stejně zaměřeném týmu České pošty. S trochou nadsázky se tedy dá říct, že jsem compliance matador. V tomhle oboru mě už máloco překvapí.

MH: To je trefné (smích). Dokazuje to i Vaše angažmá v Unii. Jste totiž vedoucím sekce Compliance. Čemu se v ní teď věnujete?

VV: Dlouhodobě ochraně osobních údajů a také trestní odpovědnosti právnických osob. Orientujeme se na to, co mají tyto dvě oblasti v podnikové praxi společné, a sice na compliance programy, resp. compliance management systémy.

MH: Co by se dalo vypíchnout z programu, který máte připravený na druhou půlku roku?

VV: Letos míříme na více dílčích témat. Je to samozřejmě GDPR a přístupy a zkušenosti s automatizovaným rozhodováním a profilováním při zpracování osobních údajů. Velké téma je taky direct marketing a využívání telefonních seznamů podle nové právní úpravy. A určitě dojde i na seminář, na němž se budeme věnovat chystanému rušení rodných čísel a možnostem jejich náhrady v podnikové praxi.

MH: Pokud vím, intenzivně se věnujete taky whistleblowingu.

VV: Ano, to je pravda. Je to koneckonců jeden z podstatných stavebních prvků compliance management systémů. Podnikoví právníci oceňují semináře, které pro ně na toto téma pořádáme a na nichž se věnujeme nejen interpretaci příslušné směrnice EU, ale i sdílení praxí ověřených přístupů a postupů. Směrnice o whistleblowingu zasahuje také do oblasti GDPR, proto se průnikem těchto dvou témat a jejich praktickými důsledky zabýváme velmi detailně, a to i ve spolupráci se Spolkem pro ochranu osobních údajů. Spolupracujeme s ním mimo jiné na organizaci Konference GDPR 2022, která se bude konat 6. října v Praze.

MH: Kromě toho, co jste zmínil, jaké téma bude příštím trendem?

VV: Novinkami v naší agendě jsou mezinárodní sankce v souvislosti s vojenským konfliktem na Ukrajině. To je téma, které se bohužel týká více sfér činnosti firemních právníků, a proto se mu věnujeme i v Unii, třeba na pracovních setkáních K-týmu. Za trend v pravém slova smyslu bych pak označil spravedlivé a udržitelné hospodářství spojené s novou směrnicí EU, která zavádí standardy reportingu pro podniky ve věcech dodržování lidských práv a ochrany životního prostředí, pod stále známější zkratkou ESG (Environmental, Social and Governance). Compliance programy jsou osvědčeným způsobem zvládání právních a regulatorních požadavků tohoto typu. A zejména ESG je proto mým favoritem pro další aktivity.

MH: Vaše sekce zvládne ročně uspořádat desítku vzdělávacích akcí. Kde na to berete čas?

VV: Času je samozřejmě málo, ale Unie je pro mě jedna z priorit. Těší mě, když s kolegy nejen ze sekce Compliance můžeme diskutovat aktuální odborné problémy. Takové debaty nelze ničím nahradit. Přinášejí užitek nám všem. No a na přípravu přednášek a seminářů samozřejmě nejsem sám. Osvědčila se mi součinnost uvnitř UPP ČR. Vybrané akce pro členy organizuji společně zejména se sekcemi IT a inovace, Pracovněprávní a dále s kolegy z Podnikové právní kanceláře. Zapojují se i externí subjekty, jako jsou už zmiňovaný Spolek pro ochranu osobních údajů, Česká Compliance Asociace a vybrané advokátní kanceláře.

MH: Co Vás osobně motivuje a naplňuje v práci?

VV: Je to skutečný zájem statutárních orgánů a členů vedení podniku o funkční compliance program. Důležitá je i spolupráce s talentovanými, pro věc motivovanými kolegy a kolegyněmi, ochotnými hledat možnosti řešení i podmínkách, jež nejsou vždy příznivé. A co teprve skvělý pocit z úspěšného dokončení specifických compliance projektů nebo implementace doporučených řešení v podnikových procesech?! Něco podobného zažívají sportovci po úspěšném závodu nebo utkání, byť ty naše „compliance závody“ zpravidla trvají poněkud delší dobu. Motivuje mě taky uznání vedoucích i kolegů, ať už na pracovišti, nebo v profesních komunitách, mnohdy vyjádřené jen neformálně a prezentované zejména posílením jejich důvěry k mým odborným znalostem a lidským vlastnostem.  

MH: Jaké předpoklady a vlastnosti by měl mít ideální Compliance Manager či Compliance Legal Counsel?

VV: Pokud se bude sestavovat pomyslný „žebříček“, mám pár tipů – nad rámec odborné praxe a zkušeností s uplatňováním práva v podnikatelských subjektech, s jejich organizací a řízením. Dlouhodobě úspěšný compliance odborník vykazuje především vysokou úroveň osobní integrity, zdravý rozum a schopnost týmové souhry. Měl by taky rozumět podstatě a podmínkám činnosti podniku v oboru a mít cit pro podnikání, který promítá do generování alternativních námětů řešení pro původní návrhy. Cení se jeho schopnost rozlišit to podstatné v kontextu compliance. Důležitá je pro něj zcela jistě srozumitelnost vyjadřování, a to třeba v komunikaci téhož tématu odlišným cílovým skupinám napříč řídícími strukturami i různými profesními skupinami zaměstnanců. Rovněž dovednost moderovat protichůdné názory a návrhy řešení a věcně argumentovat realizovatelné možnosti je více než žádoucí.

MH: Měl byste pro začínající compliance právníky nějaké doporučení?

VV: Možná bych si dovolil povzbudit je jednou radou. Do života compliance odborníka se hodí vědět, že ideální nebo nejlepší možné řešení, které však nebylo schválené pro realizaci, neznamená neúspěch. Pokud optimální, resp. druhé možné řešení také posouvá podnik správným směrem a provází ho i větší míra porozumění, je dobré tenhle fakt přijmout a pozitivně s ním pracovat.

ONDŘEJ KRAMOLIŠ: PODNIKOVÝ PRÁVNÍK MUSÍ UMĚT PŘEKLÁDAT PRÁVNÍ INFORMACE DO SROZUMITELNÉHO JAZYKA

11. července 2022

Rozdíl mezi podnikovým právníkem a advokátem? Co ke které profesi potřebujete? Jaké schopnosti jsou pro daná právnická povolání potřebné?

Ptali jsme se Ondřeje Kramoliše, člena Unie a Senior Legal Counsel ve společnosti Avast. Sám je firemním právníkem již necelé dva roky. Své zkušenosti porovnává s předchozí advokátní praxí a zamýšlí se nad přidanou hodnotou podnikových právníků. Spatřuje ji mimo jiné v komunikačních dovednostech a orientaci v byznysu.

Přinášíme vám další videorozhovor ze seriálu Vy a UPP ČR, který jsme natáčeli na slavnostním večeru Podnikový právník 2021:

Monika Hauznerová: Energetické právo půjde ruku v ruce s inovacemi

9. června 2022

Energetika a právo jsou neoddělitelnou součástí života Moniky Hauznerové. Pro společnosti podnikající v energetice pracuje mnoho let. V Unii podnikových právníků ČR vede Energetickou sekci.

O energetickém trhu, jeho regulaci a budoucnosti ví Monika Hauznerová vše. Vyzpovídal ji Jiří Hrádek z UPP ČR. Došlo i na téma energetických šmejdů.

JH: Moniko, co pro Tebe znamená Unie podnikových právníků?

MH: Unie pro mě znamená skvělou platformu, kde se mohou podnikoví právníci potkávat, sdílet zkušenosti, vyměňovat si názory, diskutovat o aktuálních problémech. V neposlední řadě je to prostředí, kde se mohou kontinuálně vzdělávat, neboť Unie nabízí svým členům celou řadu seminářů, webinářů a workshopů na aktuální právní témata.

JH: Jsi vedoucí sekce Energetické právo. Co je Tvé hlavní poslání?

MH: Svoji hlavní roli vnímám v tom, abych sdružovala kolegy, kteří mají zájem v sekci aktivně působit. Mým cílem je sledovat aktuální témata, která nás v energetice trápí, a reagovat na ně přípravou prezentací, workshopů či webinářů. Je pro mě zásadní, aby naše pravidelná jarní a podzimní setkání měla zajímavou a aktuální náplň a byla pro členy užitečná. Za důležité také považuji podporovat networking kolegů na těchto setkáních, protože není nic lepšího, než když máte možnost s kolegy z oboru navázat osobní kontakt, a přímo si tak prodiskutovat, co řešíme v praxi.

JH: Jaké vlastně byly Tvé pracovní začátky?

MH: Vystudovala jsem Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. První roky jsem strávila v advokacii, kde jsem se setkala s velice zajímavými případy. Poté jsem na šest let zamířila do oblasti distribuce zdravotnických prostředků a léčiv a poskytování zdravotní péče. Další moje kroky pak už vedly do energetiky a teplárenství, kde jsem devět let strávila v holdingové společnosti teplárenského koncernu MVV Energie CZ. A nyní již pátým rokem působím u obchodníka s plynem a elektřinou, konkrétně u společnosti EP ENERGY TRADING, a.s. Celou svou praxi se potkávám s různými formami regulace, řeším veřejné zakázky nebo právní ochranu spotřebitelů. Mám za sebou taky různé projekty přeměn a akvizic. Vždy jsem zodpovídala za celou právní agendu ve společnosti. Moje práce je tak velice různorodá a nestane se mi, že bych upadla do stereotypu. Zároveň se tím člověk neustále učí.

JH: Někteří spotřebitelé nemají dobré zkušenosti se zprostředkovateli energií. V médiích se pro ně vžilo označení energetičtí šmejdi. Jak se dá s tímto nešvarem bojovat z pozice právníka renomovaného dodavatele?

MH: Svou prací se snažím přispět k tomu, aby naše společnost byla vnímána jako spolehlivý a důvěryhodný dodavatel. Při práci na smluvní dokumentaci hlídám, aby vzájemná práva a povinnosti byly nastaveny vyváženě a byla dodržena ochrana spotřebitelů. Tento způsob využívám i pro interní právní postupy a procesy. Pravidelně školím naše zaměstnance v právním minimu a seznamuji je s tím, jaká práva vůči zákazníkům musíme dodržovat. V oblasti řešení stížností zákazníků se zabývám především složitějšími případy, které právně posuzuji, a zajišťuji, že zákazníkova stížnost bude vyřízena v souladu s jeho zákonnými právy.

JH: Od loňského roku zažívá energetický trh velké otřesy a turbulentní vývoj. Jak by se s tím měl vypořádat?

MH: To máš pravdu. Loni na podzim začaly ceny energií na trzích dramaticky stoupat. V důsledku toho došlo k pádu jednoho z největších alternativních dodavatelů na trhu a téměř milión zákazníků se ocitlo v režimu dodavatele poslední instance. Tato situace intenzivně zasáhla všechny účastníky na trhu a sotva se z toho trochu oklepali, začal válečný konflikt na Ukrajině, který způsobuje, že situace na trhu je stále velice nepředvídatelná. Prudký růst cen a jejich vysoká volatilita znamenají pro dodavatele neúměrnou finanční zátěž. Musí vynaložit podstatně větší finanční prostředky na nákup, prudce se jim zvýšily i finanční náklady na margining a zajištění, která musí skládat na burzách a u operátora trhu. Tato situace ukázala, kde stávající úprava energetického zákona zafungovala, a kde se naopak ukázala nedostatečnost či absence úpravy. Z toho je třeba se poučit a do budoucna smysluplně upravit energetický zákon tak, aby zajišťoval efektivní řešení nejen v momentě, když už ke krizi dojde, ale i v oblasti prevence, aby se dopady případné krize minimalizovaly.

JH: Měl by být energetický zákon vůči dodavatelů energií tvrdší, aby se neopakovala situace z loňského podzimu?

MH: Osobně nepovažuji silnou regulaci obchodníků za dobrou cestu. Zcela jistě by se ale měl zrevidovat a upřesnit proces ukončení dodavatele a měly by se nastavit určité mechanismy, aby se včas zachytilo, pokud se konkrétní obchodník dostane do problémů. V tomto směru bude hrát stěžejní roli Energetický regulační úřad. Určitě si budeme muset položit otázku, zda je udržitelné, aby obchodníka s elektřinou či plynem mohl vykonávat každý subjekt, který složí 100 tis. Kč za licenci a je naprosto závislý na zdrojování jiným obchodníkem. Výkon činnosti obchodníka v plném rozsahu klade značné nároky na finanční způsobilost obchodníků a v tomto směru bych zpřísnila stávající zákonné požadavky pro udělení licence. Nesmí se zapomínat ani na zákazníky. Bude potřeba nastavit mechanismy, aby se pro domácnosti nestalo likvidační, pokud spadnou do dodávky poslední instance.

JH: Co jsou aktuální témata? Kam se bude energetické právo vyvíjet?

MH: Věřím, že i energetické právo půjde ruku v ruce s inovacemi, kdy v budoucnu každá domácnost bude disponovat inteligentním měřením a řízením domácnosti a bude si schopna v případě zájmu aktivně řídit spotřebu energií. Stále větší roli budou hrát obnovitelné zdroje, a to nejen jako zdroje využívané v profesionálních výrobnách. Trendem bude i aktivní role zákazníků, různých komunitních společenství zákazníků a rozšíření jejich částečné soběstačnosti ve výrobě elektřiny s využitím obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky. Rovněž dojde k zásadnímu rozvoji akumulace energie. Trend spatřuji i v rozvoji elektromobility. Věřím, že v budoucnu bude využití elektromobilů zcela běžné. Energetika podle mého názoru bude směřovat k větší decentralizaci a s ohledem na zkušenosti z posledních měsíců, kdy Evropu zásadním způsobem ovlivňuje válečný konflikt na Ukrajině, i k větší soběstačnosti v oblasti energií.

JH: A ještě jedna osobní otázka. Radíš svým známým, jak vybírat levnou elektřinu a plyn?

MH: Pokud o to stojí a osloví mě s prosbou o pomoc, tak jim poradím. Především jim říkám, na co je důležité se zaměřit při výběru dodavatele. Většině lidí působí potíže číst fakturu s vyúčtováním dodávky elektřiny a plynu a neví, z jakých přesných složek se cena skládá. Radím jim, jaké složky ceny má smysl porovnávat, aby zjistili, který produkt je pro ně nejvýhodnější. Zároveň jim říkám, že vedle ceny je důležité sledovat, na jakou dobu je smlouva uzavřena a zda je po tuto dobu cena garantována jako neměnná.

JIŘÍ HRÁDEK: Chtěl jsem za sebou vidět víc hmatatelných výsledků

19. dubna 2022

Vedoucí sekce Civilní právo v Unii podnikových právníků ČR, Legal Counsel ve společnosti Zeppelin CZ, vědecký pracovník Centra právní komparatistiky na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, autor publikací Předsmluvní odpovědnost nebo Deliktní právo. To vše je Jiří Hrádek.

Vloni obdržel ocenění Podnikový právník 2021 v kategorii Občanské právo. Je taky členem Evropského centra pro otázky občanskoprávního a pojišťovacího práva (ECTIL), Rady Evropského právního institutu (ELI) nebo Evropského centra pro deliktní a pojišťovací právo ve Vídni.

Nejen o jeho činorodosti si s ním povídal Jiří Novák z UPP ČR.

JN: Jiří, kdy sis vlastně uvědomil, že právo bude to pravé ořechové?

JH: Právo mě vždy fascinovalo, a to už od střední školy, kdy jsme měli na dějepis profesora, který byl zároveň advokátem a který mě svým nadhledem a přístupem inspiroval. Protože rozhodně nejsem matematický, fyzikální ani chemický typ, bylo také studium práv vedle možnosti stát se učitelem v zásadě jednou z mála možností. A z tehdejšího pohledu i tou výdělečnější. Záhy po zahájení studia jsem ale pochopil, že jsem udělal dobře nejen po finanční stránce, ale zejména co do atraktivity oboru.

JN: Specializaci sis vybral už při studiu?

JH: V podstatě ano. Začal jsem se orientovat na evropské a civilní právo a u toho druhého jsem zůstal. Nejdřív jako koncipient v advokátní kanceláři, kde jsem dlouho do nocí dělal obchodní transakce a smlouvy. Později jako advokát, který do práce v noci mohl nutit jiné. A konečně jako podnikový právník, který opět pracuje v noci, ale již pro svoji firmu – svého zaměstnavatele.

JN: Jak přechod z advokacie do podnikového práva s odstupem hodnotíš?

JH: Advokátem jsem byl od roku 2007 a rozhodně to bylo velmi zajímavé období, během něhož jsem se opravdu hodně naučil. Vlastně to období začalo již v roce 2002, kdy jsem se stal koncipientem. Měl jsem tehdy velké štěstí nejen na kolegy. Ale po 13 letech jsem začal cítit, že bych chtěl být více spjatý s konkrétní společností a vidět za sebou víc hmatatelných výsledků. Moc se mi líbí, že nyní jako podnikový právník mohu spolupracovat se svými kolegy z různých oborů a zároveň se aktivně podílet na směřování společnosti. Tedy takříkajíc být u toho a být bezprostředně konfrontován s výsledky své práce. Pro mne jsou tedy profese jak advokáta, tak podnikového právníka ohromně zajímavé, ale jsem rád, že dnes dělám ve společnosti Zeppelin. Určitě bych dnes neměnil.

JN: Jakou agendu máš jako Legal Counsel v Zeppelin CZ na starosti? Zaměřuješ se, stejně jako v Unii, na civilní právo?

JH: Ano, mojí hlavní náplní je civilní právo, a to jak hmotné, tak procesní. Zabývám se tedy agendou od přípravy smluv po vymáhání pohledávek. Ale vedle toho řeším problematiku práva duševního vlastnictví, otázky korporátního práva a v poslední době i problematiku M&A. A samozřejmě další trendy oblasti, jako je Compliance, ochrana osobních údajů nebo exportní kontrola.

JN: Kolik let jsi členem Unie podnikových právníků?

JH: Při této otázce si uvědomuji, jak strašně čas letí, neboť mi to přijde nedávno, kdy jsem se poprvé účastnil semináře pořádaného Unií. Ale už jsou to 4 roky. Jsem členem od roku 2018. Přišel jsem na základě výzvy Marie Brejchové a Vaška Filipa. A zapojil jsem se hlavně v rámci sekce Civilní právo. Dnes tuto sekci vedu.

JN: Sekce Civilní právo plánuje i v letošním roce řadu akcí. Kterou bys vypíchnul?

JH: Vždy se snažíme, aby témata byla co nejzajímavější a nejpřínosnější. Na jaře jsme se hodně zabývali problematikou transakcí. A v červnu budeme mít velmi zajímavý seminář s názvem Péče řádného hospodáře. Také bych chtěl upozornit na budoucí semináře pořádané společně se sekcí IT a inovace, z nichž velmi lákavý bude seminář na téma Umělá inteligence a její právní rámec. Seminář je v přípravě, ale i zde budou zajímaví přednášející.

JN: Co může člen Unie udělat pro to, aby se stal členem sekce Civilního práva?

JH: Pokud má kterýkoliv člen zájem stát se členem sekce, stačí, aby mi napsal e-mail, a zařadíme jej do seznamu členů. Budeme ho informovat o všech akcích, kterých se bude moci přednostně zúčastnit. Jsou mezi nimi jak semináře, tak tematická setkání sekce. Zároveň budeme rádi, když třeba přijde s vlastními tématy a zapojí se do přípravy a organizování akcí.

JN: Osobně příliš nechápu, jak můžeš stíhat všechny své pracovní aktivity. Zbývá Ti i nějaký volný čas?

JH: Někdy ano (smích). Jsem opravdu docela činorodý. Co se mých koníčků týče, je to hlavně sport a rodina. Moc rád běhám, téměř kamkoliv a za čímkoliv, což platí i o mých dvojčatech, která rozhodně netrpí leností a sportovní aktivity ode mě přímo vyžadují. Nejdříve jsem běhal s nimi, když se učila jezdit na kole. Pak jsem je dobíhal, když se už naučila. A teď už musím i brát to kolo, abych je ještě vůbec dokázal hlídat.

JIŘÍ NOVÁK: Konference Podnikový právník 2022 je vrcholem sezóny

5. dubna 2022

Největší konferenci Unie podnikových právníků ČR má na starosti Jiří Novák. Organizuje a připravuje vše, co se týká tradiční akce Podnikový právník 2022. Jak přistupuje k roli garanta konference?

Nejen to se dočtete v rozhovoru, který s Jiřím Novákem vedla Jiřina Králová, viceprezidentka Unie. Jejich rozhovor začal u inovací.

JK: Jirko, členem Unie jsi už dva roky a donedávna jsi vedl Sekci inovací. Jak ses k tomuto oboru dostal?

JN: Do sekce, tehdy vlastně ještě týmu Inovace mě uvrtal můj bývalý kolega Petr Zátopek, který Inovace vedl přede mnou a do aktivit UPP ČR mě zapojil prakticky ihned poté, co jsem se stal podnikovým právníkem ve společnosti ŠKODA AUTO DigiLab. Sekci jsem vedl v období let 2020 až 2021 a když se spojila se Sekcí informačních technologií, vystřídali jsme se v jejím čele s Terezou Rychtaříkovou. Je pravdou, že se o inovace zajímám jak v profesním, tak v soukromém životě. Baví mě hledat cesty, jak řešit problémy efektivněji, rychleji. Ať už jde o banální věci typu vyhledání tramvajového spoje, nebo o sofistikovanější projekty.

JK: Byl právě zájem o informační technologie impulsem pro práci ve ŠKODA AUTO DigiLab, kde pracuješ jako legal specialista?

JN: Určitě to bylo jedno z lákadel. Především se mi ale líbila ta energie, která byla z celé společnosti cítit. Imponovalo mi, jaké inovativní projekty ŠKODA AUTO DigiLab vyvíjí, a velmi mě lákalo být jejich součástí. Mojí specializací je zde IP/IT právo, compliance, zpracování a ochrana osobních údajů nebo smluvní právo.

JK: Jak se díváš na spojení inovací a podnikového právníka?

JN: Řekl bych, že to jde ruku v ruce. Vždy samozřejmě záleží na rozhodnutí, a hlavně časových možnostech konkrétního právníka, respektive dané společnosti. Stejně jako v jiných oblastech je ale podle mého názoru i oblast podnikového práva potřeba dále posouvat, rozvíjet a inovovat.

JK: Jak moc ovlivní nové informační technologie roli podnikového právníka?

JN: Nejsem zatím podnikovým právníkem ani členem Unie dostatečně dlouho na to, abych si toto troufl nějak konkrétněji odhadovat. V posledních dvou letech jsme ale byli všichni svědky toho, že se prakticky všechny kancelářské profese, včetně té naší, přesunuly plně do online prostředí ve velmi krátkém čase. Mnoho aktivit či procesů se elektronizovalo a zjednodušilo. A to se nejednalo o využití žádných vyloženě nových technologií. Je tedy jasné, že stejně jako se vyvíjí informační technologie, bude se vyvíjet i pracovní náplň a nástroje používané podnikovými právníky.

JK: Dá se využít umělá inteligence v naší praxi?

JN: Čím dál tím víc. Nemyslím si, že naši profesi bude někdy schopna plně nahradit umělá inteligence, alespoň ne v dohledné budoucnosti. Určitě se ale stává užitečným nástrojem, který značnou část agendy výrazně urychlí či zjednoduší.

JK: Nyní máš v Unii na starosti přípravu konference Podnikový právník 2022. Na co se můžeme těšit?

JN: Konference Podnikový právník 2022 bude jedním z vrcholů sezóny v rámci našich vzdělávacích a networkingových akcí. Není žádným tajemstvím, když prozradím, že na ní 28. dubna vystoupí prorektor Masarykovy univerzity Radim Polčák, náměstek ministra vnitra Petr Hůrka a dále Aleš Musil z Evropské komise a Jiří Kapras z Ministerstva spravedlnosti ČR. Čeká nás mnoho aktuálních a zajímavých témat. Budeme mluvit o pracovním právu, whistleblowingu, elektronickém právním jednání nebo zákonu o digitálních službách.

JK: Kolik se očekává hostů?

JN: V letošním roce nám okolnosti už dovolují vrátit se k prezenční formě konference. Zároveň se nám ale i osvědčilo, že při akcích přenášených online je jejich dosah větší a možnost zúčastnit se mají i členové, kteří to mají do Prahy daleko. Proto jsme zvolili kombinovanou formu, kdy bude konference také přenášena živě prostřednictvím platformy Teams. Očekáváme tedy zhruba 30 účastníků v sále a okolo 130 účastníků online. Konference je určena podnikovým právníkům, kteří jsou členy Unie nebo jsou zaměstnanci jejích kolektivních členů. Na všechny kolegy se moc těšíme.

Radim Neubauer: Novela notářského řádu pomůže i podnikovým právníkům

18. března 2022

Až do 11. dubna můžete hlasovat v anketě Zákon roku. Rozhodnete tak o nejlepším legislativním počinu, který má pozitivní dopad na podnikání v Česku.

Jedním z pěti nominovaných právních předpisů je novela notářského řádu. Povídali jsme si o ní s prezidentem Notářské komory ČR Radimem Neubauerem.

Hlasovací formulář ankety Zákon roku naleznete zde: https://zakonroku.cz/hlasovani/?utm_source=upp.